Proč se slaví Velikonoce
Stručná historie Velikonoc
- Velikonoce jsou svým původem svátky jara.
- Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy: oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví.
- Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním.
Smyslu (křesťanských) Velikonoc porozumíme na pozadí Velikonoc židovských.
Židovské Velikonoce (pesach)
Obsahem židovského svátku je oslava Boha - Zachránce (Spasitele). Židé si připomínají Boží záchranu z egyptského zotročení a slavné vyjití (exodus) z Egypta. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou mocných zásahů. Na znamení Boží ochrany každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady a jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Izraelité takto byli uchráněni před zkázou, která kolem nich přešla bez povšimnutí. Odtud pochází židovský název velikonoc: "pesach" - "uchránění, ušetření, přejití".
Křesťanské Velikonoce
Vyvedením Izraelitů z egyptského otroctví Boží záchranná iniciativa neskončila. Záchrana Izraelitů se stala předobrazem spásy člověka od všeho zotročení, ponížení, zla a smrti. Bůh totiž neopustil člověka, který se od něj odvrátil a upadl tak do područí zla a smrti.
Všechny starozákonní předobrazy a proroctví o spáse došly svého naplnění v Ježíši Kristu, jehož jméno v hebrejštině znamená: "Bůh zachraňuje, Bůh je spása". Ježíš sám zaujímá místo velikonoční oběti a stává se obětovaným beránkem bez vady. On, nevinný, bere na sebe hřích i jeho důsledky: utrpení, nemoci, bolest a smrt. Dává svou krev na ochranu (pasch) pro všechny.
Ve smrti ale nezůstal. Byl vzkříšen. Otevřel tak cestu novou a věčnou, cestu skrze smrt a vzkříšení k definitivnímu "exodu" - vyjití, "pesachu" - přejití z tohoto světa zotročení a smrti do světa Božího. Tato cesta je otevřena pro každého z nás...
Svátek Velikonoc je oslavou a zpřítomněním naší spásy.
Svátek Velikonoc je oslavou vzkříšeného Krista.
Svátek Velikonoc je oslavou vzkříšeného Krista.
Ty a Ježíš: nepřemožitelná dvojice
Pán se rozhodl, že kvůli nám, kteří jsme jeho tělem, sám předem půjde naší cestou. (Svatý Augustin)
V životě nastávají nebezpečné situace, které by nás musely přivést ke vzpouře nebo uvrhnout v zoufalství, kdybychom stále znovu nezačínali s onou nadějí, která se naplno projeví při slavení velikonoční bohoslužby liturgie Veliké noci: Ježíš žije, vstal z mrtvých, Bůh ho vzkřísil. Potupná smrt na kříži nebyla posledním slovem. Velikonoce nám dávají dost světla, abychom putovali údolím stínů plni síly, důvěry a odvahy. (Johannes B. Brantschen)
Velikonoce znamenají
Velikonoce znamenají,
že láska a život jsou silnější než smrt,
že hrob není konečnou stanicí života,
že pouta, která brání našemu životu, se rozvazují,
že skrze vzkříšení můžeme objevit nový život,
že ve víře v Ježíšovo vzkříšení můžeme zakoušet vzkříšení i my sami na sobě
a že můžeme k životu probouzet i druhé.
že láska a život jsou silnější než smrt,
že hrob není konečnou stanicí života,
že pouta, která brání našemu životu, se rozvazují,
že skrze vzkříšení můžeme objevit nový život,
že ve víře v Ježíšovo vzkříšení můžeme zakoušet vzkříšení i my sami na sobě
a že můžeme k životu probouzet i druhé.
Kristus byl vzkříšen jako první,
v něm všichni dojdou života.
(srov. 1 Kor 15,20-22)
v něm všichni dojdou života.
(srov. 1 Kor 15,20-22)
Proč je Zelený čtvrtek zelený?
Odpovídá biskup Václav Malý
z knihy "Velikonoce - soubor různých textů"
z knihy "Velikonoce - soubor různých textů"
Možná i na vaše dotazy odpoví
pražský světící biskup
Mons. Václav Malý,
který si o významu Velikonoc
povídal se čtenáři
webových stránek www.vira.cz.
pražský světící biskup
Mons. Václav Malý,
který si o významu Velikonoc
povídal se čtenáři
webových stránek www.vira.cz.
Kdy se slaví Velikonoce?
Slyšela jsem že jsou pokaždé jindy. Je to pravda?
Slyšela jsem že jsou pokaždé jindy. Je to pravda?
Datum Velikonoc se řídí datem prvního jarního úplňku. Neděle Hodu Božího velikonočního je vždy po prvním jarním úplňku. Datum kolísá od 22.3. do 25.4.
Nějak se s kamarádkami nemůžeme dopočítat čtyřiceti postních dnů.
Kdy končí postní doba a začínají Velikonoce?
Kdy končí postní doba a začínají Velikonoce?
Velikonoce začínají večerní bohoslužbou na Zelený čtvrtek. Postní doba začíná na Popeleční středu a 40 dní se počítá od Popeleční středy do Bílé soboty bez započtení postních nedělí.
Proč je státní svátek zrovna v pondělí,
když Poslední večeře byla ve čtvrtek a ukřižování Páně v pátek?
když Poslední večeře byla ve čtvrtek a ukřižování Páně v pátek?
V některých zemích je po celé Velikonoční triduum volno pro všechny. Záleží na jednotlivé zemi. Za doby komunismu byla snaha vymazat duchovní obsah Velikonoc z mysli lidí. A tyto dny se přirozeně vůbec nepřipomínaly. Zůstalo jenom velikonoční pondělí, jako zbytek tradice velikonočního oktávu, i když tento den není duchovně tak významný.
Křesťanské Velikonoce se mi jeví jako dost kruté svátky.
Vánoce jsou víc idylické, i když rodit v chlívě asi taky nebyla idyla.
Proč jsou Velikonoce významnější?
Vánoce jsou víc idylické, i když rodit v chlívě asi taky nebyla idyla.
Proč jsou Velikonoce významnější?
Velikonoce jsou připomínkou a slavením Ježíšovy smrti na kříži a jeho vzkříšení. Připomínají význam oběti života ve prospěch druhých a zároveň, že smrt není konečným slovem lidského konání, ale že ve smrti máme naději přejít do nového života, který nám otevřel právě Ježíš z Nazareta. Proto jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Značí zrození nového života, který otevírá nové možnosti už během našeho pozemského putování.
Zajímalo by mě, proč musel být Kristus zabit.
Má to nějaký význam? To mu nemohl Bůh pomoci?
Má to nějaký význam? To mu nemohl Bůh pomoci?
Ježíš naplnil předpovědi Starého zákona, kde je řečeno, že věrný Boží služebník položí život za mnohé. Ježíšova smrt je důsledkem a vyvrcholením jeho celoživotního postoje naprosté odevzdanosti a věrnosti, Božího příklonu vůči lidem. Přijal bezmoc kříže, aby se jasně projevilo jeho naprosté vydání se (Flp 2,5-11) Boží moci, která se zjevně ukázala v Ježíšově vzkříšení.
Jak to, že Bůh obětoval svého jednorozeného syna?
Lidské oběti přece jednou provždy zakázal viz. Abraham a Izák.
Lidské oběti přece jednou provždy zakázal viz. Abraham a Izák.
Ježíš dobrovolně přijal potupnou smrt jako znamení, že pro sebe nic nežádá. Proto vyjadřování, že Bůh obětoval svého Syna ne zcela vystihuje tajemství Ježíšova jednání.
Proč se jí špenát na Zelený čtvrtek?
A proč je ten čtvrtek vlastně zelený?
A proč je ten čtvrtek vlastně zelený?
Jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).
Proč vlastně věříte v Boha? Co to pro vás znamená?
Jak jste uvěřil? Máte také krize víry?
Jak jste uvěřil? Máte také krize víry?
Víra v Boha mě vede k pokoře, že nejsem pánem svého života, ani stvoření, jehož jsem součástí. Víra mi dává naději a zkušenost, že jsem někým přijat navzdory své hříšnosti a nedostatečnosti. Přijat v plném slova smyslu, bez výčitek. Víra mi umožňuje hluboce zakusit, co znamená odpuštění. A dává mi sílu odpouštět i druhým. Je pro mě povzbuzením odpovědně žít a povstávat i ve chvílích slabosti a selhání. A dává mi výhled na nový život, přesahující všechny lidské představy. Aniž mě zbavuje odpovědnosti za pozemské putování. Víra pro mě vůbec není těšínským jablíčkem nebo únikem z reality, ale naopak mi pomáhá žít realitu v plné šíři a hloubce. Pomáhá mi také dávat smysl bolestem i nepříjemným chvílím, zklamáním.
A jak jsem uvěřil? Rodiče mi dali příklad neformální a hluboce zakoušené víry. A to byl ten nejlepší vklad do života. Cesta víry je pro mne procesem, nikdy jsem ji neztratil, ale přiznám, že přicházejí časy únavy, pochybností, ale i toto vidím jako něco, co může mou víru pročišťovat a zbavovat laciného zjednodušování a ideologizace.
Jak se modlíte?
Pravidelně se modlím každý den tzv. denní modlitbu církve, která má svůj přesný postup a předepsané texty. Snažím se každý den alespoň půl hodiny zůstat v naprostém tichu a přitom meditovat a modlit se vlastními slovy. Toto ztišení a pokud možno naprosté zklidnění, oproštění od všech momentálních starostí a kladený nároků pokládám za východisko veškeré mé činnosti. Získávám tím zdravý odstup od všeho dění, jehož jsem součástí a pomáhá mi to dobře zhodnocovat, co je důležité v mém životě a konání. Pokud je méně náročný den, snažím se tuto chvíli prodloužit na jednu hodinu. Kromě toho slavím liturgii tj. bohoslužbu, která je rovněž nejen osobní modlitbou, ale i modlitbou společenství církve, jejíž jsem součástí.
Poraďte mi, prosím, jak prožít Velikonoce užitečně. Zdá se mi té symboliky, významů a obřadů velice mnoho, až se v tom ztrácím a Velikonoce často jen "přežiji".
Chápu, že nelze prožít symboliku Velikonoc v celé její šíři a bohatosti. Není vůbec na škodu, když se soustředíte na jeden z významných momentů tohoto nevyzpytatelného tajemství Ježíšovy smrti a vzkříšení.
Snažím se sehnat nějaké informace o Velikonocích,
moc mi k tomu pomáhá web velikonoce.vira.cz.
Zajímalo by mě: co pro vás osobně znamenají?
moc mi k tomu pomáhá web velikonoce.vira.cz.
Zajímalo by mě: co pro vás osobně znamenají?
Velikonoce jsou pro mě povzbuzením na cestě oproštění se od všech zbytečností k tomu podstatnému. Žít jako Ježíš ve službě druhým (i když tomu zdaleka nedostačuji) a nepoměřovat smysl života úspěchem, prosazením se, ale ochotou být pro druhé a umět pro to něco obětovat. Velikonoce jsou pro mě rovněž nadějí, že smrt je branou do nového života.
Mons. Václav Malý (* 1950) byl vysvěcen na kněze po absolvování gymnázia v Praze a bohoslovecké fakulty v Litoměřicích roku 1976. V únoru 1977 podepsal Chartu 77 a stal se jejím aktivním členem. V lednu 1979 mu byl odebrán "státní souhlas" k veřejné kněžské službě, v květnu 1979 byl zatčen a obviněn z podvracení republiky. Ve vazbě byl do prosince 1979. Následně pracoval jako zeměměřičský figurant a jako topič pražských hotelech. V roce 1989 se stal mluvčím Občanského fóra. Poté odchází z politiky a věnuje se veřejné kněžské službě. V prosinci 1996 byl jmenován pomocným biskupem pražským. Jeho biskupské heslo zní: Pokora a pravda
Co má římské Koloseum společného s Velikonocemi ?
Tato stavba byla slavnostně otevřena za císaře Tita v roce 80 stodenními hrami. Při nich bylo zabito 5000 šelem a 1000 gladiátorů. Během třech staletí zde pak zahynulo mučednickou smrtí mnoho křesťanů. V Koloseu přišel o život také poustevník Telemachos - poslední oběť pohanských her za vlády císaře Honoria. Skočil do arény mezi gladiátory a se vztaženýma rukama zvolal směrem k císaři: "Ustaň v tom vraždění!" Gladiátoři se na něho vrhli a zabili ho. Císař po této scéně zakázal další hry.
Římané starověku a středověku pak přesto měli k tomuto místu vztah velmi nepietní. Používali Kolosea jako lomu pro materiál na stavbu paláců a kostelů a z mramorového zdobení pálili vápno.
Až papež Pius V. (1566-1572) prohlásil Koloseum za místo, "jehož povrch je prosáknut krví mučedníků". V poslední době se v římském Koloseu vždy v pátek v postní době koná pobožnost křížové cesty, jejímž završením je Via crucis, vedená papežem Janem Pavlem II. na Velký pátek.
***
Se svolením zpracováno podle článku Zdeňka Jančaříka: Velikonoce v římském Koloseu - Katolický týdeník č. 15/2004 z 11.4. 2004.
Velikonoční Aleluja
Výraz aleluja
Výraz aleluja pochází z starého hebrejského výrazu halelú-jáh, který znamená oslavujte Pána, chvalte Pána. Tento výraz obsahuje i kratší podobu Božího jména (yh, "jáh"). Latinská podoba tohoto termínu zní alleluia. Z ní pak vznikla podoba česká aleluja.
Tento výraz se v různých obměnách vyskytuje primárně ve starozákonních žalmech. Následně jej převzala i novozákonní křesťanská církev.
V katolické církvi je výraz aleluja charakteristický především pro velikonční dobu. Proto se v postním předbvelikonočním období nepoužívá vůbec, aby pak v plné síle mohl slavnostně zaznít na vigílii o Bílé sobotě, kdy církev chválí Boha za vzkříšení Krista.
Již dva tisíce let jsou Velikonoce ústředním svátkem církevního roku. Celých 50 dní po Velikonocích a každou neděli v roce slaví křesťané vzkříšení Ježíše Krista a radují se z toho, že skrze vzkříšení máme podíl na naplněném životě Krista i my. Výrazem této radosti jsou rozmanité zpěvy Aleluja...
Zpívejme Aleluja, i když jsme plni starostí
"Zpívejme Aleluja zde na zemi,
kde jsme ještě plni starostí,
abychom je jednou mohli zpívat
´tam´ v jistotě...
kde jsme ještě plni starostí,
abychom je jednou mohli zpívat
´tam´ v jistotě...
Zpívejme Aleluja dnes ne proto,
abychom se radovali z klidu,
ale abychom našli v trápení útěchu.
abychom se radovali z klidu,
ale abychom našli v trápení útěchu.
Tak jako zpívali poutníci:
´Zpívej, ale kráčej dál!
Zpěvem se těš v nouzi,
nebuď rozmrzelý!
Zpívej a kráčej dál!´" (Sv. Augustin)
´Zpívej, ale kráčej dál!
Zpěvem se těš v nouzi,
nebuď rozmrzelý!
Zpívej a kráčej dál!´" (Sv. Augustin)
Haleluja ! Spasení, sláva i moc
patří našemu Bohu! (Zj 19,1)
patří našemu Bohu! (Zj 19,1)
